Mladý svět - 6/2024

Novinka
49 Kč / časopis
Skladem

Igor Orozovič patří k hereckým hvězdám Národního divadla, zároveň ale úspěšně koncertuje. Písničky si dává dohromady sám: tvoří hudbu, texty, zpívá. Nedávno, jen krátce před svými 40. narozeninami, vydal své první album, Když chlap svléká tmu. V ambicích na vlastní autorskou desku ho sice možná kdysi trochu zabrzdil spolužák Tomáš Klus, ale teď, po důkladném otestování písniček na koncertech, míří k žánru „Orozovič“. A utvrzuje se v tom, že to, co dělá, má smysl.  „Dva roky zpátky, během covidu, tam krizička byla. Měli ji všichni umělci, nebylo to spojené jen s věkem. Člověk si klade otázky, jestli má mít rodinu, jestli má to umění smysl, jestli chce do stáří tajtrlíkovat na jevišti nebo na stagi. Dokázal jsem si to nakonec srovnat a ucítil jsem, že to má smysl. Třeba od té doby vím, že hodně lidí nedokáže pracovat, aniž by si k tomu pustili třeba nějakou hudbu nebo seriál. Nemusí to být nejhlubší umění, energii je ale potřeba dotovat i jinak než jídlem, říká v našem rozhovoru.  Vrací se i ke své patrně nejznámější roli, v televizním seriálu Polda, kde v prvních dílech partneřil s Davidem Matáskem: „To byla zábavná práce, s dobrou partou, první série byla skvěle napsaná. Poldovi a dalším projektům samozřejmě vděčím i za určitou popularitu. Bez ní bych si mohl hrát písničky v prázdných klubech. Během covidu jsem rozjel i Facebook a Instagram. Je to dnes nutnost a kdo nemá výhodu nějakého zviditelnění, tak to má strašně těžký. Těžko se pak leze i do médií. Protože kdo by dělal rozhovor o neznámém klukovi, co rád hraje na piano a kdo by to pak četl? Nikdo.“ První letní číslo Mladého světa v roce 2024 se ale z velké části věnuje „výletování“ a nabízí množství ne úplně tuctových tipů, jak můžete v příštích týdnech trávit volný čas. Na dalších stranách se můžete podívat také na fotografie oceňované Jarmily Štukové ze „třetího světa“ a zamyslet se nad tímto termínem, stejně jako nad tím, co znamená „my“ a „oni“. K tomu nabízíme rovněž tipy na aktuální čtení nebo na dva  nové a zároveň dobové filmy: Ve jménu cti a Hrabě Monte Christo. Mluvili jsme také s mnoha dalšími osobnostmi: třeba s režisérem a v poslední době hlavně hercem a moderátorem Tomášem Magnuskem, ředitelem Hamzovy léčebny Václavem Volejníkem,  a to nejen o historii tohoto ústavu, na němž se psaly dějiny 20. století, nebo s Martinem Věchetem, který připravuje další ročník legendárního festivalu TrutnOFF. Je toho ale ještě daleko více.

Detailní informace

Detailní popis produktu

Z obsahu:

Když už jsem se pustil do té hudby, pojďme si to trochu užít
Igor Orozovič patří k hereckým hvězdám Národního divadla, zároveň ale úspěšně koncertuje. Písničky si dává dohromady sám: tvoří hudbu, texty, zpívá. Nedávno, jen krátce před svými 40. narozeninami, které oslaví 7. července, vydal své první album, Když chlap svléká tmu. V ambicích na vlastní autorskou desku ho sice možná kdysi trochu zabrzdil spolužák Tomáš Klus, ale teď, po důkladném otestování písniček na koncertech, míří k žánru „Orozovič“. A utvrzuje se v tom, že to, co dělá, má smysl.

Hrozí nám hydrologický blackout?
Leden, únor, březen, duben i květen letošního roku patřily k těm nejteplejším od počátku měření v pražském Klementinu v roce 1775. V Indie zažívají jednu z nejdelších vln vedra v historii země. Katalánsko trpí extrémním suchem, již téměř čtyři roky tam nepršelo a vodní nádrže jsou zhruba na deseti procentech svého obvyklého objemu. Místní rybáři tam dokonce začali lovit ryby, aby je přenesli do míst s větším množstvím vody. Kromě soucitu s rybami za tím stojí i to, že jejich hnijící mrtvá těla by zkontaminovala vodu natolik, že by se nedala pít. Už teď je jí tak málo, že je na příděl – jak pro místní obyvatele, tak třeba i zemědělce a průmyslové podniky. Pro situaci, kdy je takový nedostatek vody, začal Petr Sklenička, rektor České zemědělské univerzity, razit termín hydrologický blackout.

Pražští symfoniky si přišlo v Salcburku poslechnout přes 6000 lidí
„Život v orchestru rozhodně není jednotvárný,“ říká šéfdirigent FOK Tomáš Brauner, „jen co jsme na tiskové konferenci představili program jubilejní 90. sezóny, přistavili nám autobusy a odjeli jsme do Salcburku reprezentovat Prahu a českou hudbu.“ 

David Černý a jeho Motýlí efekt na fasádě Máje: Je dobře, že vadí
„Nedávno došlo na české výtvarné scéně k vypjaté a polarizující diskuzi kvůli dočasné realizaci vizuálního umělce Davida Černého nazvané Motýlí efekt, která je umístěna na fasádu památkově chráněného objektu ze 70. let nákupního domu Máj Národní od autorů Johna Eislera, Miroslava Masáka a Martina Rajniše z libereckého ateliéru SIAL, který nedávno prošel rekonstrukcí,“ rekapituluje ve svém komentáři k současné vyhrocené debatě na umělecké scéně kurátor a vizuální umělec Matouš Karel Zavadil.

„Sejří“ mě, jak je společnost rozdělená
Režisér Tomáš Magnusek, jehož filmy řada diváků miluje, ale kritika vesměs trhá na kusy, se rozhodl s natáčením skončit. Jsou lepší režiséři, vysvětluje. Se svým posledním snímkem Společně sami, který režíroval spolu s Gaby Sittovou, objíždí školy, dál funguje jako ředitel soukromé sociální služby v Náchodě a rád by se nechal tamtéž zvolit senátorem. Vadí mu, že na sebe všichni útočí kvůli názoru. A aby se rodina hádala u oběda kvůli politice, je podle něj zbytečné.

Žena ve mně. Překvapivě otevřené memoáry Britney Spears
Dřívější popová princezna Britney Spears, která prodala přes 100 milionů desek, vydala po svých 40. narozeninách první a až překvapivě otevřené memoáry Žena ve mně. Vyrovnává se v nich se svou rodinou a otcem, který jí byl i v dospělosti opatrovníkem a tím jí prý hodně ublížil. Vzpomíná na své zásadní hity a turné, stejně jako na přátelství s Paris Hilton nebo spolupráci s Eltonem Johnem, Christinou Aguilerou a hlavně s Madonnou.

My a ti druzí: Jarmila Štuková dokumentuje problémy „třetího světa“ a „náš“ přístup k nim
Artium, umělecký prostor na Bořislavce, představuje snímky z bohatého díla fotoreportérky a dokumentaristky Jarmily Štukové, třináctinásobné držitelky Czech Press Photo. Výstava fotografií s názvem „My a ti druzí“ na šesti tématech, jako je například bezpečný vývoj dětí, masivní odlesňování nebo sebemrzačení jako ochrana před sexuálním násilím, propojuje šest regionů Afriky, jižní Asie a Blízkého východu se severní částí planety Země a vybízí k překlenutí pomyslných příkopů mezi „námi“ z bohaté části světa a „jimi“ z nestabilního zbytku. Nevšední prostor Artia nabízí nové pohledy, nečekaná spojení a možná východiska zdokumentovaných témat. 

Nejdřív tuberkulóza, pak pohybové nemoci a rehabilitace: Na Hamzově léčebně se psaly dějiny 20. století
Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé v městě Luže na Chrudimsku vznikla už v roce 1901, tedy ještě za Rakouska-Uherska, v době císaře Františka Josefa I., kdy ji jako sanatorium pro léčbu tuberkulózy založil profesor František Hamza. Provoz ale nezvládal dlouhodobě financovat, a ústav odprodal státu. Po druhé světové válce nesla název prvního dělnického prezidenta, šlo o Gotttwaldovu dětskou léčebnu, následně zaměřenou na pohybové poruchy. I nyní se jim s hrdostí na svého zakladatele, kterého zmiňuje hned ve svém aktuálním názvu, věnuje a při rehabilitacích dosahuje skvělých výsledků. „Každý žijeme svůj kus historie, ale díky určité sevřenosti našeho ústavu zde můžeme asi nalézt odrazy všeho, co se za těch 124 let událo. Příběhů zde bylo a stále je mnoho. Skoro na nekonečný seriál,“ říká ostatně ředitel léčebny Václav Volejník.

Krásky kolem Krakatitu. Před 100 lety vydal Karel Čapek svůj vizionářský román
Památník Karla Čapka opět ožívá novou výstavou. Aktuální expozice věnoval 100. výročí vydání Krakatitu, vizionářského románu Karla Čapka. Slovem i obrazem vám mimo jiné představí Čapkovu inspiraci pro román ve vlastních milostných kotrmelcích, nepříliš známou sokyni herečky Olgy Scheinpflugové Věru Hrůzovou z Brna nebo pozapomenutou filmovou star Florence Marly. Češce Haně Smékalové, představitelce uhrančivé princezny Wille z výjimečné filmové adaptace Krakatitu v režii Otakara Vávry, se totiž podařilo prorazit ve světové kinematografii a právě s tímto uměleckým jménem dobývala Cannes i Hollywood.

Budou Lichtenštejnové udržitelně živit planetu? Mají s tím osmisetleté zkušenosti
„Rod Lichtenštejnů považoval Moravu za svůj domov po 800 let. Kdo cítí odpovědnost, přirozeně chce, aby jeho domov obstál a dlouhodobě prosperoval,“ pronesl před časem lichtenštejnský dědičný princ Alois v děkovné řeči na Mendelově univerzitě v Brně. „Abychom toho dosáhli, museli jsme propojit orientaci na dlouhodobé cíle a udržitelnost s podnikavostí a vynalézavostí. Někdy v rodině říkáme, že jsme úspěšně přežili všechna ta století především proto, že jsme udržitelný přístup zavedli už v roce 1136 a od té doby jsme jej nikdy neopustili.“ Historie rodu i jeho aktuální podnikatelské aktivity to plně dokazují.

Maroldovo panoráma připomíná 590 let od bitvy u Lipan
Konečně to začalo! Velkou bitvu, která rozhodne o osudu české země, zahájila odpoledne dělostřelba z vozové hradby, v níž zaujali pozici táborité a sirotci. V porovnání s nepřítelem jsou početně slabší a už dávno přišli o podporu veřejného mínění. Proti nim čekají na povel oddíly české katolické šlechty a umírnění husité včetně Pražanů. Ti už ale mají také válek po krk. Potřebují však porazit radikály, jinak mír podmíněný dohodami s římskou církví a císařem Zikmundem nenastane…

Navštivte sklárnu Koulier a její tvůrčí dílny na Oflendě a vyberte si včas svůj jedinečný cesmínový adventní kalendář s ozdobami, pokřtěný naší první dámou
V květnu tohoto ruku navštívila manželka prezidenta České republiky Eva Pavlová sklárnu Koulier na Hlinecku, v rámci cesty prezidentského páru po Pardubickém kraji. Byla uvítána netradiční kyticí z foukaného skla, a to skleněnými květinami, které nikdy neuvadnou. Zdejší skláři dostali příležitost přiblížit první dámě tradiční výrobu foukaných vánočních ozdob. Na Oflendě na Chrudimsku je vyrábějí od roku 2021.

Loučeň láká na srpnové speciality: Jak vypadalo dětství Karla IV.?
Jednu z nejvýznamnějších osobností českých dějin připomenou na Zámku Loučeň po celý srpen všem dětem. Program s názvem Dětství Karla IV. vypukne 1. a potrvá do 31. srpna. Děti budou soutěžit, zdokonalovat se ve fyzických dovednostech a učit se společenskému chování pravých rytířů a komtes. A to v rámci úkolů, jejichž stanoviště budou rozmístěna po celé zámecké zahradě. V zámeckém amfiteátru bude pro děti i jejich rodiče připravena také pohádka, a to hned několikrát za den. Vyvrcholením letní sezony na Zámku Loučeň pak bude Hradozámecká noc 24. srpna s celodenním a celonočním programem. 

Do tichého ráje zvaného Český les
Místo při západní hranici Čech, kde v dobách minulých kypěl život. Místo, kde se odehrávaly časy lepší i horší. Místo, kde naleznete ostrůvky starobylého folklóru. Místo, které si zpět vzala příroda. Místo, kterému dnes vládne ticho, klid a hluboké hvozdy. To je Český les.

Nejstarší a nejtěžší dostih kontinentální Evropy slaví výročí. Velké pardubické je 150 let 
Bylo 5. listopadu 1874, když se na závodní dráhu u lesa Cvrčkova v Pardubicích vydalo na trať Velké pardubické prvních čtrnáct koní. Vítězství ukořistil francouzský hřebec Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem. Tenkrát možná ani netušili, že založili tradici nejstaršího a nejtěžšího dostihu kontinentální Evropy.

TrutnOFF je slavnost radosti a setkávání
Od prvního ročníku legendárního trutnovského festivalu uplynulo čtyřicet let. Tenkrát ho rozehnala státní policie a i dnes se svým duchem pospolitosti a spiklenectví pramenícím z undergroundových kořenů naráží na současný establishment a je možné, že brzy bude muset jít zase „o dům dál“. Nic to však nemění na jeho atmosféře plné radosti a svobody, kterou podle zakladatele festivalu „Geronima“ Věcheta těžko jinde zažijete.

Mojra radí
Vliv okolí a špatná nálada ze stresující práce. Potřeba neustále být mezi lidmi a nebo pracovat. Odborníci z psychologické online poradny Mojra.cz na webu www.mojra.cz zodpovídají pro Mladý svět dotazy, které se mohou týkat i vás.

Chceme se rozvést. Co máme udělat?
Mladý svět pokračuje ve spolupráci s advokátní kanceláři Drobiš & Novotný v sérii právních otázek a odpovědí na situace, které může řešit kdokoliv z nás. Tentokrát se ptá Monika z Klatov: „S manželem žijeme odděleně asi rok a každý už máme svůj život. Pětiletou dceru si střídáme podle časových možností nás obou, vzájemná dohoda víceméně funguje. Chtěli bychom to už formálně uzavřít a rozvést se. Nevíme, kde začít. Můžete mi s tím, prosím, poradit?“

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz